Upírská noc -Louis
Upírská noc -Louis
Právě jste šli s Louisem z MTV music awards. Pršelo tak sis úlevou vydechla, když jste se vrátili domů. Hodila jsi kabelku na křeslo a svalila ses tam, nakonec si usnula.
Když jsi se probudila, stál před tebou Louis. „Y/N.. Musím se ti k něčemu přiznat…“
„Povídej“, vybídla jsi ho. „Ale musíš slíbit, že to nikomu neřekneš…“, pokračoval. „okay“. Odpovědělas. „Já…. Jsem upír.“, řekl. „Cože?!!!!“, zíáralas na něj jako na nějakého blázna. „To snad nemyslíš vážně! Ty jako věříš, že ti to uvěřím?!!“, řvala jsi. „Y/N….“, řekl. „Ne nic nechci slyšet, myslela jsem, že jsme přátelé a navzájem si nelžem! Odcházím!“, a vyšla jsi z domu. Už nepršelo, ale bylo to cítit deštěm. Přemítala sis v hlavě co se stalo a říkala sis, že je to taková blbost. Říkala sis taky, kam zatím půjdeš, musíš se totiž vrátit, vždiť je to tvůj spolu bydlící. Šla si tedy na London Eye. Koupila sis lístek a vystála frontu. Když půl hodina uběhla, šla jsi teda zpět domů. Musíte si to vyříkat. „Louisi?“, řekla jsi. Nikdo nebyl doma. Tak jsi se šla zatím osprchovat. Když jsi vyšla ze sprchy do obýváku pro něco k jídlu, Louis už tam byl. Sedla sis k němu na křeslo a zeptala ses: „Je… je to pravda?“
„Ano“, odpověděl smutně. Pořád ses ale na něj podezřívavě koukala. Jak by bylo možné, aby byl upír? „Můžeš to nějak dokázat?“, pobídla jsi ho. „Ano“, odpověděl. „Ale nemysli si, že třeba shořím na slunci, to ne.“, pokračoval. „každou noc, když usnu, se dostanu do jiného světa. Tam se proměním, lovím a tak. Tady se neproměňuju, ale mohl bych. Jenomže jak se tu jednou proměníš, už se neproměníš zpět, nebo spíš když se proměníš tak máš strašnou chuť na krev a je pak těžký se od toho odtrhnout. Někteří upíři se tu promění, protože se jim život upíra líbí víc.“
„A co teda děláte?“
„No když se dostanu do toho jiného světa, tak se proměním. Narostou mi tesáky, jsem trochu větší, rychleji běhám a nikdy se neunavím, takže tam nikdy nespím.“, odpověděl
„No a jak se dostáváte zpátky?“
„jsou tam různý teleportační zařízení.“
„No a.. a koho jako… koho jako lovíte?“, zeptala jsi se nejistě. Louis si povzdechl: „lidi“ Polkla jsi a trochu se odtáhla. „Ale nelovíme je v lidském světě. Teda alespoň ne všichni“, dodal.
„Aha“ ,odpověděla jsi tiše.
„Hele, tady to je lidský svět, tamto je náš svět. My tu žijeme, ale nic neděláme teda dřív jsme nedělali. Dokud nějaký čmuchal neobjevil jednoho upíra a nedostal se díky němu do našeho světa. Ten upír se neproměňoval, ale my nemáme krev. A když se jednou říznul do prstu a netekla mu krev, tomu člověku co ho viděl to bylo divné. Začal ho tedy sledovat a zjistil o nás skoro vše. Viděl třeba jak přenáší svoji lidskou holku do našeho světa. Takže se s ním taky jednou přenesl. A pak když se dostal zpátky to řekl všem různým vědcům a tak. Ti se dostávali do toho světa, až tam byli i výpravy celých stovek lidí. Stavěli si tam různá stavení a ničili ty naše. No a někteří tam jsou doteď. Takže je lovíme, aby se nedostali zpátky. Někteří upíři si ale řekli, že by bylo spravedlivé ničit to tady za se jim. My jsme nesmrtelní, třeba já jsem na světě přes 500 let.“, skončil.
„Okay jak se tam dá dostat?“, zeptala jsi se.
„Lidské bytosti to mají težší, když jdou spát, tak musí neustále myslet na náš svět.“, takže se tam můžeš kdykoliv dostat. Nejjednodušší je když se při tom držíš upíra.“
Toho jsi se chtěla prozatím vyhnout, rozhodla jsi se to skusit sama. Když jsi šla spát, tak jsi úporně myslela na jejich svět, ale myšlenky ti pořád ubíhali jiným směrem. Tuhle noc jsi se tam tedy nedostala. Když se mi to už po třetí nepovedlo, řekla jsem si tedy, že to zkusím s Louisem. Šla jsi tedy spát a držela jsi se s Louim za ruku. Do jejich světa si se tu noc dostala. Byl to nádherný svět plný barev, jaký bys u upírů vůbec nečekala. Ve filmech je vždy dělají temné. „Louis si všiml tvého výrazu a zakřenil se: „máme taky rádi barvy, stejně jako lidi.“ Setkala jsi se s jeho kámošema Lukem, Stefanem a…. Niallem. „Niall je taky upír?“, zeptala jsi se. Očividně ano. „Víš jak si všichni všimli, že Niall nějak “dospěl“?“, zeptal se. Přikývla jsi. „To byl den, kdy se sem poprvé dostal. Je to genetický“, řekl.
Trávila jsi s Louisem víc a víc času. Už je to tři měsíce, kdy jsi se do jejich světa dostala poprvé. Od té doby si tam byla zatím čtyřikrát. Jednoho večera ti Louis udělal romantickou večeři na vaší verandě s výhledem na moře. Když jste dojedli. Začal tě líbat. Ty jeho. Zajela jsi mu rukama do vlasů a on ti strhnul tričko. Cítila jsi jak je silnější než obvykle. Jednou ti říkal, že když je nedočkavý má větší sílu. Nezůstalas pozadu a strhlas mu taky tričko. Přejíždělas mu prsty po svalech. Sundal ti podprsenku a zmáčknul ti prsa. Přestal tě líbat a jazykem ti přejížděl po ňadrech. Zanedlouho byli i vaše kalhoty dole. Sundalas mu boxerky a nedokázala skrýt obdiv. Vzal ti silně ruku, až to zabolelo a začal s ní honit svojí chloubu. Vzdychal ,co to šlo. Sundal ti kalhotky a zajel do tvého přirození prsty. Vykřikla jsi bolestí, ale pak se ti jeho pohyby začaly líbit. Udělala jsi se dřív, než jsi stačila něco vykřiknout. Potom do tebe vniknul takovou silou, až ti jí málem prorazil. Byla to slast, jakou jsi nikdy nečekala. Zavřelas oči a naplno sis to užívala. Když si oči otevřela, viděla jsi Louiho jak se nad tebe sklání s vyceněnými zuby. Překvapivě ses nebála. Ucítila jsi bolest a pak svojí krev jak ti stéká po hrudníku. Louis ji s tebe vášnivě olizoval. Pak jsi ucítila další bolest. Věděla jsi, co se stalo. Louis tě proměnil v upíra.
Vzpomínalas. Nyní jste spolu 250 let a máte 3 děti.